Sibiřská kočka
Patří mezi plodlouhosrsté,a patří mezi středně velké kočky. Tato kočka by měla podstoupit první krytí v období mezi 14 a 18 měsíci. Sibiřská kočka dospívá asi ve třech letech.Sibiřská kočka nepotřebuje žádnou náročnou péči o srst. Má samočisticí schopnost, takže by se vůbec neměla koupat, aby se její srst nepoškodila. Stačí je česat asi jednou týdně. Výhodou silné vrstvy pesíků je, že srst neplstnatí.
Její země původu je Rusko.
Stavba těla
Kočky jsou drobnější a váží 4-6 kg. Kocouři jsou větší a robustnější, váží 6-10kg. Tělo je svalnaté, přízemní a zaoblené.
Hlava
Je výrazná, mírně prodloužená. Uši středně velké, u základu široké. Zaoblený čumák, který je stejně široký od kořene ke špičce. Mírně zaoblená brada, vousy mohutné a dlouhé. Oči jsou velké, mírně zešikmělé a oválné, obvykle zelené barvy.
Končetiny
Jsou středně dlouhé a pevné, harmonické k tělu. Tlapky jsou mohutné, kulaté, mezi prsty dobře osrstěné.
Ocas
Silný, dlouhý, bohatě osrstěný a měl by dosahovat až k šíji.
Srst
Srst odpuzuje vodu, je hlavním znakem a předností tohoto plemene. Je bohatá a přiléhavá a díky krycím chlupům neplstnatí. Podsada je mastná a hustá. Dobře se udržuje.
Letní srst je kratší. Zimní je mnohem delší a hustší, s mohutným límcem, náprsenkou a kalhotkami. Podle zbarvení se zařazuje Sibiřská kočka do stejných posuzovacích skupin jako Mainská mývalí, Norská lesní a Turecká angora. .Srsti sibiřské kočky prospívá vyvážená strava s přídavkem mořských řas. Čas od času je možné do stravy přidat biotin (člen skupiny B-vitaminů na syntézu mastných kyselin). Tyto kočky je možné chovat i v panelovém domě, ale kvůli pěkné srsti by teplota neměla být příliš vysoká.